Co zajímá dodavatele POP?

Další z řady pravidelných seminářů, který uspořádala asociace POPAI CE koncem letošního dubna, představil aktuální témata, kterými se v současnosti zabývají POP výrobci, dodavatelé i agentury zaměřené na in-store komunikaci. Jeho účastníci měli možnost načerpat řadu zkušeností, které jim v praxi ušetří nejen mnoho starostí, ale také finančních prostředků.

Seminář přinesl mnoho zajímavých poznatků ze soudní praxe, z oblasti autorského práva a jeho účastníci získali také informace o nových materiálech a technikách tisku využívaných při tvorbě POP prostředků. V neposlední řadě se seznámili rovněž s úskalími, která na ně čekají, pakliže se chystají uvést svůj produkt na trh nebo exportovat do zahraničí.

Zapomíná se na autorské právo

Nejen mnoho zadavatelů, ale také výrobců POP prostředků bohužel netuší, že již od samotného návrhu prostředku pro podporu prodeje k němu jeho autorovi vzniká autorské právo. Jak upozorňuje Radomír Klofáč, jednatel společnosti Moris Design, byznys je v dnešní době rychlejší než řeč paragrafů a často se stává, že první návrhy vzniknou daleko dříve, než je uzavřena řádná smlouva. Zadavatel si kromě toho ani neuvědomí, co všechno je v ní zapotřebí mít ošetřené tak, aby mu v době, kdy výrobek začne používat, nevznikaly další výdaje. Přestože se zdá, že na první pohled zaplatí vše, co se od něj zpočátku požadovalo, nemusí to být všechny výdaje, které jej čekají. „Nezřídka se stává, že zadavatel zaplatí fakturu za práci na designu, nicméně je si třeba uvědomit, že položka za práci na designu a licence umožňující jej používat je něco zcela jiného,“ upozorňuje Radomír Klofáč. Autorské právo náleží autorovi a vzniká prvním nákresem designu nebo jeho prvním uložením do paměti počítače. Tak jako existují autorská práva k výtvarným dílům (například ke Krtečkovi výtvarníka Zdeňka Milera), má stejná práva designér k vytvářenému POP prostředku. Jedině on může udělit licenci k jeho používání. „Výjimku tvoří případ, kdy je autor v hlavním pracovním poměru v agentuře, se kterou zadavatel POP prostředku jedná, a v tom případě přináleží autorská práva zaměstnavateli. Nicméně je třeba asi ohlídat, aby byl skutečně zaměstnanec a nepracoval pro agenturu na IČO,“ uvádí Radomír Klofáč. Pak by byl totiž vlastníkem autorského práva on, nikoli agentura. Proto je ještě před započetím příprav na výrobu POP prostředku nutné ošetřit všechna práva smluvně, a to například tak, že si s autorem dohodne neomezenou licenci. Zadavatel se tak vyhne situaci, kdy se mu POP prostředek v praxi osvědčí a bude jej chtít použít i na zahraničních trzích, ale nebude disponovat náležitou licencí.

Spory je možné řešit i bez soudu

Přestože je nejlepší sporům se vyhýbat, v praxi k nim občas dochází. Může jít o nejrůznější patentové spory či jakékoli jiné spory spjaté s výrobou. Jak upozorňuje advokát JUDr. Tomáš Černý, LL. M, MBA., pokud již ke sporu dojde, může být již při uzavírání smlouvy (či později) výhodné domluvit se s protistranou na rozhodčím řízení, které je stejně účinné jako občanské soudní řízení, ale na rozdíl od něj nabízí několik výhod. Mezi hlavní patří rychlost, což je prospěšné zejména v případě, kdy je nutné vyřešit spor rychle, aby mohla pokračovat výroba a dodavatelsko-odběratelské vztahy. Další je možnost zvolit si po domluvě s protistranou jazyk řízení a případných předkládaných listin a také místo, které nemusí být ani v České republice. Dále zde existuje možnost přizvat si zahraniční znalce z oboru, což u případů, kdy takový znalec u nás neexistuje, u soudního řízení prakticky nepřipadá v úvahu. Mezi hlavní výhody je pak možné započítat skutečnost, že zpravidla u vícečlenného senátu si každá ze stran nominuje svého rozhodce, kteří se mohou domluvit na osobnosti předsedajícího rozhodce tak, aby pro ně všichni rozhodci představovali autoritu, která je profesně erudovaná, zatímco u občanskoprávního sporu přiděluje soudce stát bez jakékoliv možnosti výběru. Rozhodčí nález má přitom stejné exekuční účinky jako pravomocné soudní rozhodnutí. Navíc zde existuje možnost dohody stran o tom, že není třeba odůvodnění rozhodčího nálezu a je také možné uzavřít smír. Co se týká poplatků, jsou v zásadě stejné jako u soudu.

Výrobky musí mít certifikáty

Než je výrobek uveden na trh, musí projít (respektive jeho typová řada) některými zásadními schváleními. Může jít například o stojany, které jsou vybaveny LED osvětlením a které tak spadají to kategorie nízkonapěťových výrobků. Obecně pak všechny výrobky, které jsou uváděny na trh, musí disponovat prohlášením o shodě (a nést označení CE), přičemž odpovědný je vždy subjekt, který uvádí výrobek na trh. Jak upozorňuje Dalibor Tatýrek, jednatel společnosti E9Czech, existují i další specializace podle druhu výrobku, například pro produkty, které obsahují moduly bluetooth či wi-fi, a tedy další druhy zkoušek. Nicméně jak upozorňuje, ne ve všech zemích platí stejná pravidla, a proto je dobré obrátit se na odborné firmy, které příslušné poměry znají, případně dokáží zajistit, že jsou certifikáty navzájem uznány. To může výrobci ušetřit nemalé náklady na zkoušky v zemi, kam plánuje své produkty vyvážet.

Trendem je digitální tisk

V současné době existuje mnoho materiálů, které je s úspěchem možné při tvorbě POS používat. Jedním z nejvíce využívaných je podle Kateřiny Procházkové, manažerky prodeje ve společnosti 3A Composites – Polycasa, polykarbonát. Ten je sice finančně náročný, nicméně disponuje velmi dobrými vlastnostmi. Pokud je na jeho povrch vstřikováním nanesena ještě další speciální vrstva, je navíc odolný proti poškrábání. Existuje však mnoho dalších materiálů, jako je například plexisklo či polystyren (z nichž některé jsou dokonce schválené pro styk s potravinami), které, pokud jsou vhodně použité, můžou být velmi vhodné a pro výrobce cenově příznivé. Jedním z nich je embosovaný papír, který se v současnosti jeví jako nejvýhodnější materiál pro POS na krátkodobé použití.

Mnoho z těchto materiálů je dnes možné úspěšně potisknout díky digitálnímu tisku. Ten kromě dokonalého plnobarevného tisku (odpadají velké rastry) nabízí také ekonomický provoz i při výrobě malých sérií. „Hlavním trendem je v současnosti možné nazvat přímý digitální tisk bez nutnosti kašírování nebo jiných vícekrokových postupů,“ popisuje Karel Prášil, Key Account Manager firmy Canon. Jak dále zdůrazňuje, PVC dnes pro potisk nahradily klasické materiály, jako je dřevo, sklo či lepenka, na něž je možné tisknout prakticky bez plošného omezení. Stálobarevnost zajišťuje technologie, kdy je barevný pigment v bázi zafixován polymerizací, která je nastartována pomocí UV záření, takže tisk prakticky okamžitě vytvrdne a odpadá čekání na zaschnutí barev. Tisknout je možné na silné a tuhé materiály (dokonce na pláště budov) i na složité konstrukce. Tisk je tak velmi vhodný pro nejrůznější stojany, etikety i speciální balení. „Trend, kdy si lidé posílají přes internet své soukromé fotografie do tiskárny k vytištění, se nyní přenáší také do velkoplošného tisku. Fotografie je tak možné přes internet dotvořit a bez nutnosti nátisku schválit,“ konstatuje Karel Prášil.

Pavel Neumann