Seminář Udržitelnost pro výrobu a obchod: Rok 2020 – 2021 jako vstup do nové reality?

Letošní 3. ročník semináře pod odbornou garancí Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, který byl uspořádán v červnu společností Press21, se zaměřil na problematiku CSR z pohledu provázanosti čtyř prvků: Člověk, Produkt, Obal a Logistika. Jednotlivé prvky pak pojila otázka: Je udržitelnost pro firmy povinnost a lze na udržitelném chování vydělat?

Výzkum CSR & Reputation Research Ipsos Global Reputation Center, který představila Hana Vejborná, Account Director, Ipsos, se zabýval dopady pandemie na vnímání CSR a udržitelnosti, co si myslí a co dělá česká populace. Výzkum ukázal, že Češi se v současné situaci přirozeně více soustředí na otázky zdraví a ekonomických dopadů, nicméně společensky odpovědné a ekologické chování je pro ně také důležité. Mají ale za to, že odpovědně by se měly chovat především firmy. Svoji osobní odpovědnost tak přenášejí na ně. Společenská odpovědnost firem se ukazuje jako hybná síla, která spotřebitele dokáže přimět k akci. Víc než polovina (56 %) Čechů v posledním roce pod jejím vlivem provedla některý z následujících kroků. Čtvrtina z nich deklaruje, že si koupila produkt nebo službu kvůli konkrétní společensky prospěšné aktivitě. Společenská odpovědnost firem je to, na co spotřebitelé v každém případě slyší. Nicméně musí být autentická, na „kupování si odpustků“ už dnes nikdo neskočí.

Životní prostředí bychom měli odevzdat našim dětem minimálně v takovém stavu, v jakém jsme ji od našich rodičů získali. Nebo dokonce lepším. „Nejsme sarančata. Naším hlavním zájmem musí být zajištění kvality života a dostupnost zdrojů pro naše děti,“ nabádá Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Je zapotřebí navázat na aktivity, které v oblasti zodpovědného chování existovaly už před koronakrizí a které byly velice slibně rozběhnuté. Témata, jako trvalá udržitelnost výroby se dostala během pandemie mimo zájem státu a jeho orgánů. A právě tato tématika by se měla opět stát jednou z priorit, protože jde o klíčovou oblast z pohledu zajištění dostupnosti zdrojů, a tedy kvality života příštích generací. „Při tom je zapotřebí zamezit důrazu na okamžitý ekonomický profit bez ohledu na dlouhodobé následky. Nezapomeňme, že nemoc nás zabít může, hlady umřeme určitě,“ uvedl Tomáš Prouza.

Na toto téma navázal se svým příspěvkem o nízkoenergetických prodejnách Lukáš Němčík, Head of Mrketing & Development ve Svazu českých a moravských spotřebních družstev ve skupině Coop a Coop Mobil. Společnost COOP se stala největším retailovým výrobcem zelené energie díky solárním panelům na desítkách prodejen a provozuje také první nízkoenergetické prodejny s využitím obnovitelných zdrojů. Jako první v republice také loni spustila chlazené výdejní boxy na potraviny, které pomohou občanům v obcích, které nemají kamenné prodejny. Modulární prodejny nabízejí výhodu především v tom, že je možné je postavit velmi rychle, takže nabízejí řešení po živelných katastrofách nebo jako dočasné řešení v případě rekonstrukce stávající kamenné prodejny. „Tyto prodejny jsou většinou nízkoenergetické a jejich design může být variabilní. Například prodejna může stát na místě deset let, než se na jejím místě postaví bytový dům, který bude mít vlastní prodejnu v přízemí, a poté se přesune na nové místo, kde jí bude zapotřebí,“ vysvětluje Lukáš Němčík.

Mnoho obcí v České republice se potýkají i s jiným problémem a tím je nedostatek pitné vody. Takových obcí je zhruba 2 500 a vláda tuto situaci začala řešit dvěma směry. Prvním z nich jsou dotace, druhým restrikce ve formě omezování napouštění bazénů nebo omezení zalévání zahrad. Možné je ovšem najít ještě třetí cestu, která umožňuje prakticky jakoukoli vodu zpracovat tak, aby byla pitná, a po jejím použití ji recyklovat a připravit k novému použití. „Naše řešení je možné využít takřka neomezeně. Dokážeme recyklovat až osmdesát procent vody. Využíváme moderní technologie pro úpravu vody na pitnou a realizací samostatných, takzvaných ostrovních systémů,“ popsal Jaroslav Ďuriš, generální ředitel společnosti Wero holding. V praxi to vypadá tak, že je sice zapotřebí najít zdroj vody, ten však může být i velmi nekvalitní. Moderní technologie z ní vyrobí vodu pitnou. „Mezi přínosy tohoto řešení patří výrazné, a navíc garantované provozní úspory a také ekologie, protože umíme využít povrchové vody, které použijeme a následně vracíme do přírody. A to dokonce čistší, než jsme si je půjčili,“ uzavírá Jaroslav Ďuriš.

Pandemie mnohé projekty zaměřené na ekologii a udržitelný rozvoj pozastavila. Existují však firmy, které se zodpovědně nepřestaly chovat ani v této době. Některé společnosti zanesly udržitelný rozvoj do svého podnikání už před vypuknutím celosvětové pandemie a nepřestaly se mu věnovat, ani když je ostatní upozadily. Jak potvrdili prezentující, ukazuje se, že nyní jde o velký bonus.

Jednou z firem, která se už v minulosti rozhodla, že půjde cestou udržitelnosti, je společnost Dr. Oetker. V současnosti má dvě dceřiné společnosti ve 40 zemích světa a přes 36 tisíc zaměstnanců, což je základna, která ovlivňuje nejen velké množství zaměstnanců, ale především spotřebitelů. „Smysl našeho podnikání se proto zaměřuje na tři aspekty: naše zákazníky, naše zaměstnance a na životní prostředí. Vystihují to, co naše firma ve více než čtyřiceti zemích všemi svými značkami a výrobky představuje. V centru všeho, co děláme, stojí lidé. Proto je pro nás ve firmě klíčové posilovat diverzitu a v důsledku toho i firemní kulturu,“ popisuje Zdeněk Kvinata, Marketing Executive Manager Senior CZ/SK, Dr. Oetkrer. Ve společnosti proto vznikla takzvaná charta udržitelnosti, která zahrnuje nejen chod firmy, ale také potraviny, které produkuje. Dále se společnost zavázala do roku 2025 k dosažení transparentnosti při označování potravin, díky které by zákazníci mohli provádět správná rozhodnutí při jejich nákupu, ke zlepšení nutričních vlastností výrobků a k investicím do nabídky zdravějších potravin. „K dalším našim závazkům patří dosažení uhlíkové neutrality do roku dva tisíce padesát nebo nulový podíl plastového odpadu do roku dva tisíce třicet,“ vypočítává Zdeněk Kvinta.

Na cestě k udržitelnému podnikání je také společnost Tchibo. „Ještě to není stoprocentně dokonalé, ale posouváme se vpřed,“ říká skromně Eva Kotýnková, tisková mluvčí české pobočky – Tchibo Praha. Tato společnost se celosvětově nezabývá pouze produkcí kávy, jak ji mnozí spotřebitelé vnímají, ale také výrobou spotřebního zboží. Její odpovědnost se proto promítá do celého portfolia. „Přijímáme odpovědnost v celém produktovém cyklu, který zahrnuje návrh produktu, zdroje, výrobu, balení, dopravu, prodej a s ním spojenou administrativu, zákaznický přístup, užívání produktu a jeho následnou recyklaci,“ vypočítává Eva Kotýnková. Málokdo také ví, že firma je třetím největším producentem biobavlny na světě a její bavlněné produkty obsahují až 96 % bavlny této kvality. Firma se samozřejmě věnuje i podpoře zaměstnanců, a to zejména v asijských továrnách, kde vzniká řada jejích výrobků.

Zatímco v klasickém prodejním řetězci urazí potraviny od dodavatele ke spotřebitelům dlouhou cestu, v on-linu je možné ji zkrátit. Klasická cesta představuje dodávku od výrobce na centrální sklad, následuje cesta kamionem do prodejny, kde se obvykle přemístí do chladného prostředí, následně do regálů a teprve potom si je zákazníci přenášejí domů. „Kdežto u nás je jejich cesta pouze od dodavatele do našeho chlazeného skladu, odkud putují přímo ke dveřím zákazníka,“ popisuje Denisa Morgensteinová, PR manažerka společnosti Rohlík.cz. Jedno auto této firmy průměrně rozveze 11 nákupů, přičemž jsou pomocí softwaru sestaveny tak, aby všechny směřovaly k zákazníkům do jedné oblasti a byly co nejefektivnější. Ani jedno z aut firmy už nejezdí na benzín nebo naftu, ale pohání je zemní plyn a do praxe přicházejí také elektromobily. V centrech měst kurýři používají k rozvozu dokonce bicykly.

Jedním z aktuálních trendů je klimatická neutralita obalů. Mnoho výrobců ovšem bohužel ani netuší, že by je i oni mohli používat. „Přitom s udržitelnými obaly mohou výrobci podpořit svou vlastní udržitelnou činnost a prezentovat udržitelnost své značky a produktů okolnímu světu. To je možné například natištěním QR kódů na obal, protože spotřebitelé si informace aktivně nevyhledávají, takže je musí informovat sami výrobci,“ říká Martin Hejl, jednatel společnosti THIMM pack´n´display. Samotné obaly nemusí být naprosto klimaticky neutrální, protože neutralitu je možné kompenzovat investicemi do projektů na ochranu klimatu. „Naše řešení například nabízejí optimalizaci potisku. Tak je možné snížit náklady na tisk až o sedmdesát procent. Díky konstrukčnímu vývoji lze také používat stále nižší gramáž, aniž by byla ovlivněna pevnost obalu. Životní prostředí šetří i inkousty na vodní bázi nebo recyklovaný papír, který je opatřen certifikátem FSC,“ popisuje Marin Hejl.

Souborem opatření, cílů a ambicí v oblasti udržitelnosti posouvá hranice dosavadního snažení maloobchodní řetězec Billa. Jedním z pilířů tohoto souboru zelené produkty. V této oblasti společnost Rewe Group Česká republika, která jej provozuje, přistoupila na rozdíl od jiných obchodní například k výhradnímu používání opakovaně použitelných plastových odnosných tašek. I když by používání papírových mohlo na zákazníky působit ekologičtěji, ve skutečnosti mají papírové tašky na životní prostředí mnohem negativnější dopad než plastové. Společnost také pracuje na úspoře v oblasti obalů privátních značek, plné recyklovatelnosti obalů pro pečivo, rozšiřování portfolia produktů z udržitelného zemědělství a rozšiřování veganského sortimentu. „Udržitelnost není jen v rukou korporací, to my svými každodenními nákupy rozhodujeme, která společnost investuje naše peníze do svých ne/udržitelných aktivit,“ vzkazuje Ivan Holub, koordinátor udržitelného rozvoje, Rewe Group Česká republika, Billa.

Udržitelnost není jen o tom, jaké materiály používáme a jak je získáváme. Mnoho lidí kvůli životním podmínkám opouští vesnice a stěhuje se do měst, která jsou pro jejich každodenní fungování jednodušší, ale které se kvůli přetížení stávají další zátěží. „Problémy měst by se daly vyřešit, kdybychom pro život zatraktivnili vesnice. Je nutné zavést decentralizaci a znovu probudit okresy, kde by měli občané možnost setkávat se se svými zástupci a řešit s nimi otázky, které je zajímají. Také proto vytváříme regionální integrační síť, kde se snažíme propojit různé organizace, které se navzájem podporují a vytvářejí prostředí, které lidem v regionu pomáhá,“ popisuje Jan Školník zakladatel Agentury pro rozvoj Broumovska. Díky ní se například podařilo zrekonstruovat broumovský klášter, který se stal centrem kulturního dění.

Na lidské zdroje, respektive na udržitelnost lidských zdrojů na pracovišti, se zaměřuje Nadační fond Filantia. Podle zjištění agentury ppm factum se 30 % zaměstnanců setkalo na pracovišti s šikanou, ale 88 % z nich ji nikdy nenahlásí. Nejsmutnější na celé situaci je fakt, že 55 % zaměstnavatelů s tímto stavem nic neudělá a doporučí oběti ze zaměstnání odejít. „Nepřehlédnutelné jsou však i ekonomické důsledky. Ztráty způsobené šikanou vyjdou například v USA každoročně na tři sta šedesát miliard dolarů, což přestavuje jedna celá sedmdesát dva procent hrubého domácího produktu,“ vypočítává Jiří Devát, předseda správní rady fondu Filantia. Špatný šéf tak stojí až 5 platů zaměstnance navíc, zatímco dobré vztahy na pracovišti a spokojení zaměstnanci firmě přinášejí až 3,5 % zisku navíc. I to je důvod, proč se firmám vyplatí do vztahů na pracovišti investovat.

Článek byl zpracován ve spolupráci s Pavlem Neumannem.